Karel Hynek Mácha - Máj (rozbor díla)
Karel Hynek Mácha
Máj
Osoby
Vilém, Hynek, Jarmila, farář, matka
Dějiště
Děj se odehrává především v přírodě někde v okolí Bezdězu a Doks. Také ve vězení.
Děj
- lyricko-epická báseň
- skládá se z předzpěvu, čtyř dějství a má dvě intermezza
- užívá jambický verš
- rýmy jsou střídavé, obkročné a sdružené
- gradace - temná noc, temnější mně nastává; metafora, personifikace - jezero zvučelo tajný bol; metonymie - Zve k lásky hrám, hrdliččin hlas
téma: dílo řeší problém tehdejší společnosti, touhy člověka po svobodě a lásce, schopnost obětování se pro ni
styl: poezie
jazyk:
básnické mistrovství
barvité a působivé popisy přírody
kontrast - "na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal"
dramatická kompozice
básnické prostředky:
a. epiteton konstans - "bělavé páry, bledá tvář luny"
b. epiteton ornans - "růžový večer, večerní břeh, jezero hladké"
c. přirovnání - "co slzy lásky"
d. metafora a personifikace - "jezero zvučelo tajný bol"
e. oxymorón - "mrtvé milenky cit", "zbortěné harfy tón"
f. metonymie - "hrdliččin zval ku lásce hlas"
g. pleonasmus - "modrý blankyt"
h. apostrofa - vězňův poslední pozdrav země
i. gradace - "temná je noc, temnější mně nastává"
j. kontrasty (tma x světlo)
hl. myšlenka: Zobrazit soudy a nevolnost lidí v tehdejší době. Lidé by se měli zamyslet nad možnostmi svobody a nezahazovat zbytečně svůj osud. Taky láska dvou lidí, která na nesvobodu doplatila. Oslavuje se zde také krása májové přírody.
- v úvodu díla je zařazena tzv. dedikační (věnovací) báseň Čechové jsou národ věrný
- Máji předcházel Výklad Máje, který byl určen pro tehdejšího cenzora. Je zde zdůrazněno, že děj básně nemá být považován za hlavní věc.
-
- využití kontrastu ("na tváři lehký smích hluboký v srdci žal")
básnické prostředky: epiteton konstans (= básnický přívlastek konstantní) - např. blankytné nebe; epiteton ornans (= básnický přívlastek zdobný) - např. bělavá pára; přirovnání - např. co slzy lásky; metafora a personifikace - např. bledá tvář luny; metonymie - např. hrdliččin zval ku lásce hlas; pleonasmus - např. modrá blankyt; apostrofa - oslovování obláčků; gradace - např. temná noc, temnější než nastává
Barvy: po modravém blankytu bělavé
páry hynou; ve růžovou vzplanula zář
Vůně: kde borový zaváněl háj; růžinu jevil vonný vzdech
Zvuk: o lásce šeptal tichý mech; hrdliččin zval ku lásce hlas
Zvukomalba: břeh jej objímal kola kol; nocí řinčí řetězů hřmot; ouplný
měsíc
Epiteton: večerní máj; večerní břeh; tichý mech; růžový večer
zvuková stránka: onomatopoie (= zvukomalba) - např. řinčí řetězů hřmot
typ verše: na začátku - jednoslabičná plnovýznamová slova na konci řádku (máj, hlas, ...) = jamb → zdůraznění; sylabotonický verš
forma:
Jamb
- uměle vytvořený: trochej z přirážkou
Rým - pravidelný (obkročný,
střídavý, sdružený)
motiv poutníka: Hynek putuje, na cestách se seznámí s Vilémovým příběhem a zastaví se i u jeho popraviště
Obsah
1.
zpěv
Jarmila čeká u jezera na Viléma, ale přichází zpráva o jeho uvěznění a blízké
popravě. Jarmila páchá sebevraždu skokem do jezera.
Na začátku obraz májové přírody; rozhovor Jarmily s poslem = jediný dialog celé
básně; 1. zpěv je zakončen zvoláním: "Jarmilo! Jarmilo! Jarmilo!"
2.
zpěv
Dozvídáme se z Vilémových vzpomínek, že se poté, co byl otcem vyhnán z domova,
stal vůdcem loupežníků. Zamiloval se do dívky (Jarmila) a teprve, když
zavraždil jejího svůdce, zjistil, že to byl jeho otec. Vilém ve vězení přemýšlí
nad otázkami viny (on není vinen, vinen je jeho otec a společnost), nad
lhostejností světa k osudu člověka, nad existencí a podobou posmrtného života,
kdy následuje představa prázdnoty, nicoty bez konce. Na toto téma zřejmě
promluví i k strážnému, který si myslí, že je Vilém po smrti. Strážný se už
dokonce života nezasmál.
Do těchto úvah zaznívají žalářní zvuky a zvuk padajících kapek, jež symbolizují
plynoucí čas ("A ustavičně kapky hlas svým pádem dále měří čas.")
2. zpěv tvoří téměř třetinu celé básně.
Intermezzo
I.
O půlnoci - sbor duchů na popravišti očekává svého mrtvého (Viléma)
3.
zpěv
Tímto zpěvem báseň vrcholí.
Do protikladu je zde postavena krása přírody a lidský osud. Vilém je vyveden z
města a lidé se sbíhají na malý pahorek blízko jezera. Vilém se naposledy dívá
na krásy májové přírody, již má nyní opustit. Promlouvá s obláčky a žádá je,
aby pozdravovali jeho zemi ("Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou
i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi
jedinou!").
Vilém je popraven, jeho tělo vpleteno do kola a hlava nabodnuta na kůl.
3. zpěv končí zvoláním: "Viléme! Viléme! Viléme!"
Intermezzo
II.
Žalozpěv loupežníků nad ztrátou jejich pána.
4.
zpěv
Po 7 letech, na Silvestra, přichází poutník (autor) na místo Vilémovy popravy a
v hospodě se dozvídá příběh o Jarmile a Vilémovi. Odchází, ale 1. máje se sem
znovu vrací. Závěrem celé básně je politování nejen nad hrdiny děje, ale i
samotným autorem - zvolání: "Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!"
Oxymoróny (= vedle sebe slova, která nedávají smysl) - např. "mrtvé
milenky cit", "umřelé hvězdy svit" → autor dává vyniknout
"nic", které je po smrti.
Bibliografické údaje
Karel Hynek Mácha - Máj
Československý spisovatel
Praha 1987
Komentáře
Přehled komentářů
Taky moooc děkuju :)
Komentář
(Ann, 29. 5. 2011 13:44)
Tohle je moc fajn rozbor :) pomohlo mi to dokončit zápis :) díky moc :)
Pěkné zpracování
(Eve, 25. 4. 2011 12:16)Móc hezký, děkuju :) Teď budu doufat, že to, co použiju ve škole bude dobře a že to učitelka chtěla :))
Díky moc
(Kašpi, 27. 3. 2011 17:55)Zachránil jsi mě, tuhle básničku jsem totiž nepochopil a až z těchto úryvků jsem pochopil halvní myšlenku.
Díkec ;)
(Martina, 22. 11. 2010 20:52)
Kdyby jen takhle byli popsaný všechny díla, to by se maturovalo :D
Díky, moc mi to pomohlo ;)
Re: Díkec ;)
(Autorka, 5. 12. 2010 14:41)Není zač, takhle přesně tu mám popsaný i nějaký díla od Shakespeara a postupně budu přidávat i další...
.
(Nikol, 21. 11. 2011 19:44)