Boj amerických osad za nezávislost v letech 1775-1783, vznik USA
9. Boj amerických osad za nezávislost v letech 1775-1783, vznik USA
Sociálně ekonomický obraz anglických kolonií v Severní Americe
- při atlantském pobřeží Severní Ameriky 13 anglických kolonií (Virgínie, Maryland, Severní a Jižní Karolína, Georgia, Nová Anglie, Pensylvánie, New Jersey, Delaware, New York…)
- v pol. 18. st. 2,5 mil zde bylo obyvatel (80% anglosaský původ), malá hustota osídlení
- přicházeli i Němci, Irové, Skotové, Francouzi, Nizozemci, Švédové, Finové, Walesané
- většina obyvatel se živila zemědělstvím (pálení lesů, zakládání menších farem, kolonizace indiánského území)
- obilniny v New Yorku, New Jersey, Pensylvánii, v jižní skupině kolonií (Virginie, Severní a Jižní Karolina) na plantážích monokultury tabák, rýže, indigo
- vznik textilních a železářských manufaktur
- nejdůležitější výrobní odvětví v koloniální Americe = stavba lodí v Bostonu (1/3 anglických lodí postavena zde)
- bohatnutí z mezinárodního a vnitřního obchodu (jih vyvážel rýži, indigo, tabák; sever vyvážel rum a pšenici); Filadelfie = centrum obchodu s potravinami, New York – obchod s kožešinami, pšenicí, materiálem na lodě
- Nová Anglie – mezinárodní obchodní cesta spojující západní pobřeží Afriky, Západní Indii a severoam. kolonie
- vyvíjel se kapitalismus:
a) bohatá buržoazie – vládnoucí třída, majitelé velkostatků, plantážníci, bohatí obchodníci (cca 5% populace)
b) drobná buržoazie – malí a střední farmáři, řemeslníci, kupci, inteligence (lékaři, právníci, učitelé)
c) nejníže stáli nájemci půdy, dělníci
- dost pracovních příležitostí a volná půda + národnostní různorodost + rostoucí náboženská nesnášenlivost -> oslabovalo to sociální napětí
- dovoz černých otroků z Afriky (od 16. st. – pomocí Španělů a Portugalců, později i Angličanů); černý otrok výhodnější a levnější pracovní síla než smluvní dělník; černoši se bouřili – asi 50 povstání, úmyslná špatná práce, rozbíjení nářadí, útěky (v letech 1775-1783 asi 1/5 otroků uprchla) - za útěk ale tvrdé tresty (až v roce 1775 ve Filadelfii založena první společnost usilující o zrušení otroctví)
Rozpory mezi americkými osadami a Velkou Británií
- Británie pohlížela na své kolonie jako na země, které měly zcela sloužit jejím potřebám (měly dodávat suroviny, měly být odbytištěm pro její průmyslové zboží…)
- kolonie nuceny dodržovat britské zákony bez ohledu na své potřeby, navíc kolonisté neměli všechna práva jako Britové
- zásahy londýnské vlády do záležitostí kolonií
- už v 17. st. kolonie mohly obchodovat pouze skrze anglickou dopravu a skrze anglický trh (zamezení přímého obchodu s Evropou)
- 1733 - melasový zákon - zavedení cla na melasu, cukr, rum dováženy z francouzských Antil – poškození kupců z Nové Anglie, kteří toto zboží nakupovali
- 1764 - zvýšení cla na další druhy zboží dovážených z Británie do kolonií
- zákony na omezení výroby v některých odvětvích, určité druhy zboží dokonce zakázány (hl. železné výrobky)
- vysoké ceny dovážených výrobků, nízké ceny zemědělských plodin -> ohromné zadlužení plantážníků, zákaz dluhy splácet papírovými bankovkami, které osady od roku 1730 vydávaly jako zákonné platidlo
- z počátku Britové oporou ve válkách proti indiánům, zabezpečovali zájmy osad proti Francouzům/Španělům, zpočátku byl vztah Británie k osadám (koloniím) v souladu s jejich zájmy
- 1. pol. 18. st. - zvyšování nespokojenosti se způsobem britské vlády v koloniích
- londýnský parlament byl proti snahám o samosprávu osad – kolonie měly pouze práva přidělená Londýnem
- 1760 - skutečná samospráva jen v osadách Rhode Island a Connecticut (kolonisté si sami volili guvernéra); Pensylvánie, Delaware a Maryland soukromé kolonie (guvernér dosazován vlastníkem), zbytek kolonií patřil přímo britské koruně (král dosazoval guvernéry); výjimkou Massachusetts - dolní a horní sněmovna, dolní volena kolonisty (ženy, smluvní dělníci, otroci a Indiáni nesměli volit)
- sedmiletá válka (1756-1763) - Pařížský mír – územní zisky Británie (Kanada, Florida, území od Apalačského pohoří po Mississippi)
- po sedmileté válce Británie utužovala centralismus a svou svrchovanost
- mezi koloniemi se vyvinul pocit sounáležitosti (nutnost pevnějších vazeb pro hospodářský a politický vývoj), rostoucí sebevědomí osadníků (díky vítězné válce proti Francii), rozvoj vzdělanosti a kultury v koloniích
- během sedmileté války schůzka zástupců sedmi kolonií – Benjamin Franklin navrhl sjednocení, kolonie by měly mít vlastní spolkovou radu, sněmovny a prezidenta (jmenovaného králem) – neprošlo to ale
- sedmiletá válka odstranila francouzskou hrozbu i obavy z Indiánů (ti byli podporováni na hranicích Francouzi) → zájem osad o britskou ochranu oslaben, snaha kolonizovat další území, Británie ale zakázala výnosem z roku 1763 kolonistům se usazovat na západ od apalačského pohoří a již usazení kolonisté se měli vrátit (chtěla tím zabránit dalším konfliktům s Indiány, kteří se shromažďovali k obraně) → vyvolalo to odpor
- britské vojenské jednotky v koloniích nutné i po porážce Francie, byly vydržovány částečně z místních prostředků → kolonisté se báli, že jejich území bude britským vojskem obsazeno trvale
- 1765 - londýnský parlament schválil zákon o kolkovném – zvláštní kolky na všechny úřední listiny a noviny (měly se tím pokrýt částky na vydržování britské armády usazené v koloniích)
- Británie začala více dohlížet na dodržování starších zákonů (o plavbě, melasový zákon), zvýšení daní na cukr → silný odpor v osadách
- společný kongres kolonií – přijata petice, tou došlo k vyhlášení loajality britské koruně, ale námitky proti kolkovnému a dalším britským opatřením
- obchodníci začali bojkotovat britské zboží až do odvolání zákona o kolkovném (dokonce vznik organizací Synů a dcer svobody – kontrolovali bojkot britského zboží)
- 1766 - zákon o kolkovném odvolán, ale v květnu 1767 další zdaňovací zákony (Townshendovy zákony) na dovážené zboží (sklo, olovo, papír, čaj) → v Bostonu první ozbrojené střetnutí s britským vojskem
- 1770 - Británie Townshendovy zákony odvolala, zanechala akorát clo na čaj
- zprávy o událostech v Bostonu ale rychle šířeny a nárůst vědomí, že se situace musí řešit rezolutně
Válka za nezávislost
- Samuel Adams – jeden z prvních zastánců myšlenky nezávislosti
- 1772 - vznik korespondenčních výborů – informovaly obyvatelstvo o dění, právech a podporovali ideu nezávislosti → sjednocovali protibritské názory
- britský parlament přijal zákon o zvýšení dovozního cla na čaj
- 16. 12. 1773 - skupina kolonistů převlečených za Indiány vznikla na lodě východoindické společnosti v bostonském přístavu a na protest proti zdanění svrhla celý náklad čaje do moře → tzv. bostonské pití čaje
- britská vláda zareagovala zrušením svobodomyslné ústavy Massachusetts, rozšířením práv guvernéra (britský vrchní velitel v Americe) a uzavřením bostonského přístavu + poslání vojenských posil
- 1774 - svolání prvního kontinentálního kongresu ve Filadelfii → výsledkem Deklarace práv a stížností osad: požadavek práva osad řídit své vnitřní záležitosti, vydávat zákony a trestat před koloniálními soudy, výzva k budování milicí, nový bojkot britského zboží, odmítl právo britského parlamentu zdaňovat kolonie
- nebyl výslovně uveden požadavek nezávislosti, ale přesto vzrostlo vědomí, že delegáti zastupují Američany (mluví za celou zemi)
- duben 1775 - začátek skutečné války za nezávislost – milice se střetly s guvernérovými vojáky v Concordu – britské vojsko se stáhlo do Bostonu a obleženo
- květen 1775 - druhý kontinentální kongres ve Filadelfii → stal se revolučním shromážděním, přijata řada opatření k vedení války za nezávislost, vydána výzva k urychlenému budování oddílů milice, jednotky kolem Bostonu prohlášeny za americkou kontinentální armádu – v čele George Washington (plantážník z Virginie, vojenské zkušenosti z války s Francií)
- kongres začal s budováním vojenského loďstva, vyslání žádosti o vojenskou/hospodářskou pomoc do Španělska, Francie a Nizozemí
- červen 1775 - první bitva ve válce – u Bunkers Hill, vítězství Britů, ale měli 3x větší ztráty než Američané
- petice králi Jiřímu III. - poslední pokus o mírové řešení – král ale odmítl petici přijmout a označil kolonisty za povstalce a vyzval loajální kolonisty k boji proti rebelům
- Británie zakázala veškerý obchod s koloniemi, vyslala vojenské oddíly, verbování žoldnéřů z Německa
- kongres projednával rezoluci požadující nezávislost amerických osad – původní text dokumentu vypracoval Thomas Jefferson z Virgínie
- 4. 7. 1776 - Deklarace nezávislosti schválena kongresem, vznik Spojených států amerických
- Deklarace nezávislosti - vysvětlení příčin, které vedly k nutnosti odluky, vyslovení odhodlání bojovat až do konce, vyhlášení buržoazně demokratických práv na život, svobodu a na hledání lidského štěstí, právo lidu kdykoli změnit/zrušit formu vlády (pokud by byla v rozporu s právy člověka)
- kontinentální armáda menší než britská – největší počet v r. 1778 (20 tisíc X 50 tisíc Britů), několikrát na pokraji rozkladu, špatná organizace a disciplína, potíže s výcvikem a vybavením, výhodou ale boj na vlastním území, touha po svobodě
- 1/3 osadníků loajální králi, 1/3 lhostejná
- Francie dodávala kolonistům zbraně, peníze, vybavení i vojáky, stejně tak Španělé a Nizozemci, došlo k inflaci
- dvě fáze války za nezávislost:
1. 1776-1779 - boje v severní části země, Američané vesměs prohrávali, ale ani jedna porážka nebyla rozhodující; 1777 vítězství Američanů v bitvě u Saratogy → 1778 - spojenecká smlouva Francie se Spojenými státy (podstatně ovlivnila průběh války – Francie poskytla půjčky, poslala 6 tisíc vojáků, francouzské válečné loďstvo znesnadňovalo zásobování britských vojsk)
2. 1779-1781 - Britové neúspěšní na severu, tak se přesunuli na jih; říjen 1781 - G. Washington porazil Brity u Yorktownu – britský velitel Charles Cornwalis se vzdal = konec války
- září 1783 - uzavření míru ve Versailles – uznání Spojených států, Florida vrácena Španělsku
- zrušení otroctví ve všech severních státech (1787); vyvlastnění majetku královské koruny, anglikánské církve, přívrženců koruny, konfiskovaná půda rozprodána farmářům, demokratický politický režim, náb. svoboda
- vliv americké revoluce na osvobozenecká hnutí v Latinské Americe a na revoluční hnutí v Evropě
Počátky budování státu
- 1781 - ústava se stala zákonem - přijata všemi státy (ústava vznikla na druhém kontinentálním kongresu jako tzv. články konfederace), platnost do r. 1789
- v čele státu jednokomorový Kongres s mocí zákonodárnou, výkonnou i soudní
- občanské milice základem ozbrojených sil
- daně a regulace obchodu v pravomoci každého státu → ústřední vláda závislá finančně na jejich podpoře – neschopnost splácet válečné dluhy a zastavit inflaci
- vláda nedovedla oživit zahraniční obchod, poklesla stavba lodí
- rozostření rozporu mezi chudinou a buržoazií
- 1787 - povstání farmářů pod vedením Daniela Shayse (farmářům odebírána půda pro nesplacení dluhů) – pokus vniknout do zbrojnice, farmáři poraženi
- kolonizace nových území
- 1787 - vypracování nové ústavy ve Filadelfii – uplatnění federativního principu se silnou ústřední vládou, jednotlivé státy si ale budou moci řešit své vnitřní záležitosti; oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní moci; politická svoboda
- 1791 - přijata listina práv (svoboda vyznání, slova, tisku, shromažďování, právo nosit zbraň, zaručení osobní bezpečnosti, právo na soukromý majetek…)
- zákonodárná moc svěřena Kongresu s dvěma komorami (Senát = 2 zástupci každého státu, Sněmovna reprezentantů = každý stát počet poslanců, který odpovídal počtu obyvatel)
- výkonnou moc měl prezident volený stanovenými voliči na 4 roky
- soudní moc měl Nejvyšší soud, členové voleni na doživotí
- ústava ale neřešila otroctví ani vztah k domorodému obyvatelstvu
- 1788 - přijetí nové ústavy (potřeba schválení alespoň od 9 států)
- 4. 3. 1789 - slavnostní vyhlášení nové ústavy, prvním prezidentem George Washington
