Starověký Egypt - dějiny, stavitelství, bohové, ženy
~ STAROVĚKÝ EGYPT ~
Předdynastické období – je období mezi 5000 až 3100 př.n.l.
v údolí Nilu se po sobě vyvíjely 3 kultury : badárien,amratien a
gerzeen = lidé těchto kultur vyráběli nástroje a zbraně a byli zruční
hrnčíři a tkalci .první domy se stavěly z bláta a rákosu avšak v období gerzeen již z cihel sušených na slunci
Horní a dolní Egypt – kolem roku 3300 př.n.l. došlo v jižním Egyptě k výrazným změnám, které způsobily růst počtu obyvatel i jejich bohatství
stavěla se města chráněná vysokými zdmi z hliněných cihel a jako pohřebiště pro krále se budovaly rozsáhlé stavby. v této době bylo také vynalezeno písmo. kolem roku 3100 př.n.l. bylo obyvatelstvo údolí Nilu sjednoceno do jednoho království zvaného Horní Egypt zatímco oblasti kolem delty Nilu se říkalo Dolní Egypt. například královská koruna byla z bílé a červené koruny (bílá byla koruna horního Egyptu a rudá v podobě kobry představovala dolní Egypt)
stavěli pyramidy a chrámy rolníci , kteří tak odváděli část daní
ve formě práce ale během nové říše stavěli také vězni.
- např. chrámy se stavěly tak, že do země byly zaraženy
kameny, které tvořily spodní vrstvu zdí.vnitřek stavy byl vyplněn
pískem aby byl povrch rovný, druhou vrstvu kamenů natahali po
rampě z písku a štěrku. vnitřek byl opět vysypán pískem.
malby= barvy maleb se vyráběly z křídy,okru a minerálů,
jako mědi či kobaltu, malba na zeď vznikala podle tohoto pos-
tupu : nanesla se vrstva sádry, pak na zeď natiskli síť pomocí
provázku namočeného v červené barvě,poté malíři červeně
naskicovaly obrysy, které dozorčí černě opravoval poté vybar-
vili pozadí postavy a nakonec detaily např oči ...
- např sfinga vznikla kvůli tomu že , si nechal král chufua
postavit v gíze pyramidu kterou měla sfinga chránit a právě
proto má hlava sfingy královu podobu ~ egyptské obydlí= měli nedostatek dříví což bylo výhodou zato měli dostatek hlíny a
rákosu,v období garzeen se většina obydlí budovala z cihel
sušených na slunci a z rákosu se stavěly jen dočasné přístřešky
městské domy= vykopáno bylo velmi málo měst ,protože v nich
lidé žili po staletí a současná města nad starověkými lokalitami
-pro vodu se chodilo do soukromých a veřejných studní, ale nezdá
se že by existovala veřejná kanalizace.
-každá domácnost se musela sama zbavovat odpadků, do řeky,
jam nebo na ulici.
- lidé trávili spoustu času na střeše protože tam bylo chladněji
v létě tu i spali
nábytek= se nám zachoval z hrobek mocných mužů, bylo to dove-
zené dřevo z ebenu a cedru např vykládaný slonovinou a drahými kameny
pyramidy= byly hrobky králů, kteří tak chtěli svá těla navěky uchovat
mastaba= předchůdce pyramid, byla z hliněných cihel narozdíl od pyramid
na počátku 3.dynastie nechal postavit král džoser nový styl hrobky „stupňovitou pyramidu“ odborníci se domnívají že stupně měli symbolicky představovat schodiště po kterém král vystoupí ke hvězdám
-tyto pyramidy měli být pro všechny krále 3.dynastie ale pouze džoserova a hunejova byla dostavěna - džoserův pohřební komplex s pyramidou byl obehnán zdí
aby mohli fungovat muselo být tělo zachováno nedotčené
egyptané se snažili co nejvíce zachovat tělo v období nové říše objevili balzamování.když někdo zemřel-kněží nad jeho tělem pronášeli modlitby a naposledy se ho pokusili oživit,poté omyli tělo a očistili ve zvláštní schráně zvané ibu,balzamovači řízli po levé straně těla vyňali orgány a dali je do kanop (nádoba na vnitřnosti,byly 4)poté bylo tělo zabaleno do soli zvané natron (aby vyschlo).po několika dnech byl vnitřek těla vyplněn plátnem nebo pilinami,smůlou a natronem,poté bylo tělo zabaleno do obvazů,jehož vrstvy byly proloženy šperky a amulety,pak hlavní balzamovač položil na hlavu maku zemřelého.zabalené tělo bylo uloženo do rakve.
pohřeb= pohřebního průvodu k hrobce šlechtice nebo šlechtičny se účastnili profesionální plačky,kněží, obětní zvířata a nosiči, kteří nesli osobní majetek zesnulého, u vchodu do hrobky zahájili kněží obřad otevírání úst (tím chtěli obnovit všechny smysly a životní funkce mrtvého)
onen svět= egyptané věřili v posmrtný život domnívali se že je to země kdesi na západě proto se jí říkalo západní království
mýtus o stvoření světa= příběhů je spousta jeden tvrdí že na počátku byl oceán a nekonečná tma, později se vynořil ostrůvek suché země a objevil se bůh slunce RE, stvořil světlo a uspořádal celý svět
nilské záplavy jarní monzunové deště a tání sněhu na etiopské náhorní plošině způsobovaly každoroční záplavy.přívaly vod dosáhly egypta někdy v červenci,řeka se vylila z břehů a zanechávala úrodnou půdu (zanechávala po sobě prsť= bahno bohaté na živiny).egyptané vymysleli propracovaný zavlažovací systém ale množství vody se každý rok lišilo (když bylo málo vody= malá úroda a hlad;hodně vody poškození vesnic a dobytka) -
zemědělský rok červenec-listopad=období záplav (na poli se nepracovalo); listopad-březen vegetační období (kypření půdy, rukama zasely semena nahnali zvířata ta je zašlapala a po týdnech pleli a zavlažovali pole); březen-duben sklizeň (před sklizní přišli výběrčí daní aby vypočítali kolik má rolní odvést králi jako daň); březen-červenec (opravo- vání zavodňovacích kanálů a stavění nových)
=bůh
úloha krále= měl absolutní moc,musel vládnout spravedlivě a střežit maat (řád,soulad vesmíru) lidé věřili že může ovlivnit počasí a plodnost zvířat a rostlin,řídil vládu,právo,politiku a obchod,vedl vojska do bitev ~ od 3. přechodného období byla 1 z princezen vybírána za manželku boha nikdy se nevdala ale svůj život zasvětila bohu amonovi, byla bohatá a mocná jménem krále vládla hornímu egyptu, každá adoptovala svou následnici což byla většinou dcera následujícího krále
následnictví= byly běžné sňatky mezi příbuznými (pouze u královských rodin) byl to způsob jak zachovat čistotu krve,král měl mnoho manželek většinou ale jen 1 byla královno-byla to nejsarší dcera předchozího krále,které se říkalo královská dědička,král mohl jmenovat za následníka svého syna většinou ale přicházeli v úvahu synové královny ale aby si syn udržel následnictví musel se oženit s královskou dědičkou.
organizace vlády= přestože faraon o všem rozhodoval,běžné záležitosti svěřoval do rukou úředníků a ministerstev,nejvyšší úředníci byli 2 vezíři (1 měl na starosti horní egypt a bydlel v thébách 2.dolní egypt a bydlel v memfidě,egypt byl rozdělen na venkovské oblasti v čele se správcem a města řízená starostou
daně= peníze neexistovaly a tak se platilo v naturaliích (každý platil daň jinou – obchodní daň,daň z půdy, platili i lovci,rybáři,řemeslníci ;1 osoba z každé domácnosti musela odvádět daň ve formě veřejných prací,boháči si najímali chudší muže aby za ně vykonávali pracovní daň)
jak tomu nebylo všude ve světě (mohly obchodovat,uzavírat smlouvy, svědčit u soudu,podat žalobu,dostávaly i stejné tresty jako muži)
děti byly požehnáním,pokud byl pár bezdětný dávali do hrobů příbuzným dopisy s prosbou o přímluvu u bohů zaměstnání – nejzajímavějším povoláním byla profesionální plačka a žena ve výrobně voňavek
závěti a dědictví- předpokládalo se že se děti postarají o své rodiče (osoba která platila pohřeb zdědila majetek)
sňatek- rolnické dívky se vdávali ve 12 dívky z bohatších rodin později, manžela dívce vybírali rodiče,většina párů se stěhovala do vlastního domu,který obvykle pořídil ženich měli i svatební smlouvu ženich se musel o ženu postarat žena si přinesla nějaké věci ale na rozdíl od věna byly stále její (ty věci) při rozvodu je musela dostat zpět
svatební fond- manžel 2/3 a žena 1-3 tento fond zajišťoval dětem dědictví,když se manželé rozvedli každý si vzal svůj podíl,jen pokud žena mužovi nebyla nevěrná.někteří muži toho využívali a lživě obviňovali své ženy kvůli obnosu peněz ta si jej ale mohla ponechat pokud přísahala na svou nevinu.
rozvod- nebet per= manželka pokud se k ní manžel choval špatně obracela se ke svým příbuzným,ti mohli donutit manžela aby zlepšil chování a stvrdil to přísahou,zdá se že rozvod byl pouhou přísahou před svědky manželka dostala obvykle děti a mohla se znovu vdát
málo, vyráběla se většinou z plátna (od hrubé tkaniny po polo-
průhledné látky)z bílé barvy která se nosila téměř neustále. v
zimě nosili přehozy a pláštěnky dokonce i vlnu ale ta byla
považována za nečistou.šlechtici nosili dlouhé vlasy nebo paruky.
za nové říše byly oděvy složitější volnější a splývavější nosily se
dlouhé vlasy s copánky a kudrlinami obuv připomínala dnešní žabky
častěji ale lidé chodili bosi boty byly z lýka a kůže v tutanchamo-
nově hrobce se našli např i rukavice o kterých nikde jinde není ani
zmínka paruky se nosily při slavnostech a v úřadech
kosmetika= místo mýdla užívali čistící krém vyrobený z tuku,vápna a parfému.denně se natírali olejem aby se chránili před sluncem,holili se břitvami pinzetami si trhali chloupky a měli přípravky na léčbu uhrů a odstraňování tělesných pachů.obě pohlaví se voněla a líčila si oči
šperky=ze zlata,stříbra s drahokamy nebo se sklem,chudší nosili
měděné nebo fajánsové (vypalováním rozemletého křemene) šperky
Amemhotep 4. (Achnaton)= je 1. vládcem který uctívá jen 1ho boha Atona (boha slunečního kotouče) věřil že se zjevuje pouze jemu a tak si změnil jméno na achnoton dokonce i své ženě změnil jméno nefertiti na neferneferuaton na počátku své vlády přikázal postavit komplex atonových svatyň v Karnaku ale než bylo dostavěno došel k názoru že si aton zaslouží víc a postavil pro něj celé město které pak přijal jako nové hlavní město – město se jmenovalo achetaton = atonův obzor achnaton zavedl spoustu reforem týkajících se náboženství což vadilo spoustě egyptanů , králové se nechávali zpodob ňovat jako silní a mužní ale achnaton má na mnoha portrétech ženské křivky široké rty,nos a uši - vědci se nemohou dohodnout proč tomu tak je
thutmose 3. (1490-1436 př.n.l.) zahájil svou vojenskou kariéru v posled- ních letech hatšepsutina života vzal si její druhou dceru a když hatš. zemřela dal zničit všechny její sochy a nápisy přestože dlouho nevládl byl pravděpodobně největší válečník z faraonů
tutanchamon= 1337-1347 byl synem achnatona a jeho vedlejší manželky stal se králem v devíti letech a oženil se s achensenamon dcerou achnatona a nefertiti,opustili achetaton a obnovili kult starých bohů. » Alexandr veliký= podle egypt. legendy byl a.v. syn nachtnebefa 2. posledního domácího egypt. krále; v letech 334-331 př.n.l. doby a.v. celou perskou říši, v roce 332př.n.l. dorazil do egypta kde ho vítali jako osvo boditele a učinili ho faraonem,založil nové město alexandrii 331př.n.l.,po jeho smrti 323 př.n.l. si říši rozdělili jeho generálové 1 z nich ptolemaios se stal faraonem a založil novou dynastii ptolemaiovců,později následovalo 5 krutých válek které skončily porážkou ptolemaiovců
kleopatra= (51-30př.n.l.) měla poměr a syna s Ceasarem , ten byl v roce 44 př.n.l. zavražděn poté se provdala za jeho přítele Marka Antonia.v roce 31 př.n.l. byli kleopatra a antonius poraženi v bitvě u Aktia Ceasarovým nástupcem Oktaviem,spáchali sebevraždu a v roce 30 př.n.l. se stal Egypt součástí římské říše
»»»krize««« 3.přechodné období- 1069-664 př.n.l. po smrti ramesse 3. královská moc upadala,zemi ovládli úředníci rozmohlo se uplácení a neschopnost.do země vtrhli libyjci a usadili se tu,núbie se odtrhla a eg. ztratil také východní říši s tím souvisí i úpadek dynastie= ve 2 stol.př.n.l. se v královských rodinách množily sváry a vraždy,horní egypt se odtrhl,za vlády ptolemaia 5. vpadli do země makedonci a seleukovci a témě se chopili moci nastala doba nepokoje,velké inflace a vysokých daní
boj s chetiti= v první polov. ramessovi vlády se bojovalo s chetity,ten se v r. 5 vydal dobít Kadeš spojence chetitů ti ho zradili a řekli mu že jsou chetité daleko ti byli ve skuteč. za městem zatímco ramess budoval ležení, nastal boj egyp. bylo méně (později jim přijela posila) ale chetité byli poraženi.v r.21 s chetity podepsal mírovou smlouvu kvůli hrozbě asyřanů