Eiffelova věž
Eiffelova věž (La Tour Eeffel)
K tzv. "Eiffelovce" se metrem dostanete z několika stanic. Nejblíže to máte ze stanice rychlodráhy RER (linka C) Champ de Mars-Tour Eiffel, která je propojená se stanicí Bir-Hakeim zelené linky č. 6. Možná lepší možností je vystoupit z metra ve stanici École Militaire (fialová linka č. 8) a projít k Eiffelovy věži od Vojenské školy přes Martovo pole.
Eiffelova věž byla postavena při příležitosti Mezinárodní výstavy v roce 1889, která se konala právě v Paříži. Je nejvýznamnějším dílem svého architekta Gustava Eiffela. V době svého vzniku byla nejvyšší stavbou na světě.
Celkově měří 320 metrů (v závislosti na venkovní teplotě se její výška mění zhruba o 15 cm) a váží přibližně 7 000 tun. Její nátěr se obnovuje každých sedm let a říká se, že se vždy spotřebuje 50 tun barvy. Odborníci tvrdí, že i při velkém větru vychýlení nejvyššího bodu nepřesahuje 12 cm.
Eiffelova věž stojí na čtyřech pilířích s betonovými základy a je rozdělená do tří pater. Až do druhého se dá vyjít pěšky (nebo samozřejmě můžete jet výtahem) , do třetího patra pak výtahem jet musíte. První poschodí je výšce 57 m, druhé o 58 m výše a třetí je 274 m vysoko.
V prvním i druhém patře jsou restaurace, v zimě si dokonce můžete v prvním patře zabruslit ne umělém ledu. Pokud máte štěstí na velmi dobrou viditelnost (a to se kvůli příliš znečištěnému ovzduší nestává příliš často), ze třetího poschodí se Vám naskytne až 70 km daleký rozhled. Úplně nejvyšší místo na rozhledně patří meteorologické stanici, na vrcholku je umístěna televizní anténa (od roku 1957) a radiový vysílač. Poslední patro dnes slouží i k letecké navigaci.
Nyní je "Eiffelovka" nejnavštěvovanější památkou Paříže, v době svého vzniku však mnoho nadšení nevzbuzovala a dokonce měla být po výstavě zbourána. Mnoho slavných architektů a umělců tehdejší doby (např. Gounod, Maupassant nebo syn Dumase) tvrdilo že věž Paříž spíše hyzdí než zdobí. Počátkem 20. století ji ale naopak mnoho umělců a hlavně básníků začalo ve svých dílech oslavovat (např. Apollinaire nebo Cocteau). "Eiffelovka" se tak začala objevovat nejen v literatuře ale i na obrazech dnes velmi známých malířů-Pissaro, Seurat.
Poprvé u příležitosti oslav příchodu nového tisíciletí, byla "Eiffelovka" hojně osvícena. Nyní je, podle mého názoru celkem dost nevkusně, osvětlována každý den po setmění. Rok od roku jsou přidávány další a další světýlka. Takže pokud navštívíte Paříž dnes, uvidíte oranžově osvícenou "Eiffelovku" (to je ještě celkem zajímavé), která každou celou hodinu pokaždé jinak zabliká modrými světýlky.
Letošní novinkou jsou zelené svítící pásy nataženy mezi prvním a druhým patrem sbíhající se do jednoho bodu směrem k prvnímu poschodí (to je podle mne to nejnevkusnější). Z vrcholku věže svití modré dokola se otáčející světlo, které i přes hustě osvětlenou noční Paříž dosvítí několik kilometrů daleko (až na druhou stranu Paříže).