Versailles
nelekete se francouštiny hned nahoře vpravo je odkaz na stránky přeložené do english - angličtiny
mimochodem mají tam perfektně udělaný 3D obraz versailských zahrad ...
eden z nejkrásnějších zámků světa nedaleko Paříže.
Web: http://www.chateauversailles.fr/
Otevírací doba:Zámek je otevřen od 9:00 do 17:00 kromě pondělí, vstupné je13.50 €. Existuje ale také řada slev např. od 16:00...
Vstupné:Vstup do zámeckého parku je 7 €
a teď o zámku samotném ...
Zámek je příkladem enormní a kolosální architektury. Je to stavba, která naprosto respektuje symetrii a proporce. K zámku patří rozlehlé zahrady a celý komplex je velmi rozlehlý, že ho jen těžko stihnete projít celý za jeden den. Zámek ve Versailles byl stavěn jako symbol absolutistické moci a stal se vzorem pro několik dalších evropských paláců, nejznámější napodobeninou je vídeňský Schóbrunn.
Palác se skládá ze tří masivních objemů. Uprostřed, mezi Mramorovým a Královským nádvořím, je středový blok, přímo v centru celé stavby pak najdete královskou ložnici. To je celkem logické i symbolické, protože král Ludvík XIV., který nechal zámek vystavět, byl přezdíván Král Slunce, a Slunce bylo považováno za střed vesmíru.
Při pohledu z Královského nádvoří budete mít po pravé ruce Jižní křídlo, po levé pak Severní křídlo. Fasády jsou vyvedeny v klasicizující architektuře, kdy hlavní roli hrají proporce, rovné linie, masivní římsy a polosloupy.
Historické okolnosti vzniku zámku
Původně zde stával obyčejný lovecký zámeček na močálovitém území, to však Král Slunce dokázal přetvořit ve světoznámý palác se systémem zahrad. Zámek se tak stal symbolem královské moci a absolutistické monarchie na několik století. Vše bylo navrženo s dostatečnou prostorovou rezervou, o dekoru ani nemluvě.
Zámek a přilehlé zahrady přesně vypovídají o absolutní síle krále Ludvíka XIV.(Král Slunce), který byl prvním, jenž začal se životním stylem na vysoké noze celého královského dvora. Vládnoucí generace po něm už v tomto zajetém stylu pokračovaly a prohlubovaly tak nůžky mezi vládnoucí třídou a chudým lidem.
O století pouději zde sídlil Ludvík XVI. a Marie Antoinetta, ti svým extravagantním chováním a naprostým mrháním státních peněz dali příčinu k Francouzské revoluci. Bylo to právě odsud, když Marie Antoinetta vzkázala lidem trpícím hladomorem, jež si stěžovali na nedostatek chleba po celé zemi, ať tedy jedí koláče. (Qu´ils mangent des brioches). Pravdivost tohoto často opakovaného příběhu není zaručená, a přestože je do určité míry sporná, ilustruje názorně ignoranci a extravaganci vlády, jež vedla až k Francouzské revoluci.
Nejskvostnější zámek na světě
Stavitelem Versailles byl Ludvík XIV., řečený Král Slunce. Říká se, že když byl ještě, dítě Ludvík XIV. vstoupil jedné noci do ložnice svého otce a odhalil úkladného vraha, který v ložnici číhal. Možná je tento příběh jen legendou, možná na něm něco pravdy bude, každopádně měl Ludvík XIV. z možné konspirace vždy velké obavy. Ty byly hlavním důvodem, proč se Ludvík rozhodl přesunout centrum královské moci pryč z Pařížského Louvre, potenciálního místa neposlušnosti vládnoucí třídy.
Roku 1624 začal Král Slunce renovovat lovecký zámeček na panství Versailles nedaleko Paříže. Z něj se začal klubat na světlo Boží velkolepě pojatý zámek. Stavělo se dlouho a roku 1661 se Ludvík stal králem a ihned nechal vybudovat zahradu pro pořádání venkovních slavností.
Nikdo nikdy neměl šanci zjistit kolik stavba Versailles stála, Ludvík XIV. pečlivě pálil všechny účty, aby se cena, placená ze státní pokladny, nikdy nedostala na povrch zemský.
Ovšem nutno podotknout, že zdejší život byl mnohem méně luxusní, než by si jeden mohl představovat. Dvořané nosili vypůjčené meče a s hygienou byli na štíru. Naprosto běžně prý močili za sochami. V zámeckých místnostech bylo chladno a královští krejčí vynalezli barvu speciální puzze, hnědofialovou, aby zamaskovali hmyz, který se neustále plazil a sápal na dvořany.
Ludvík XIV. byl zkrátka stavitelem Versailleského zámku po celý svůj život. Stihl ještě koupit sousední vesnici Trianon, kde nyní stojí zámek Velký Trianon. Největším úspěchem však byla práce architekta Julesa Harduina Mansarta, který navrhl slavný Zrcadlový sál na místě terasy mezi královskými ložnicemi v roce 1680. Jules Hardouin Mansart poté ještě přistavěl královskou kapli již v barokním stylu. Již v té době údržba a provoz zámku stálo neuvěřitelné množství peněz.
fotečky :
zdroj : francie.orbion.cz